Dobrý den, na stromech mám příznaky napadení cizopasnou houbou. Můžete poradit, zda a co se dá s takovým stromem dělat. Děkuji
Dobrý den,
z indicií, které jste nám poskytl, jakož i z našich zkušeností, se dá předpokládat, že Vaše smrky pravděpodobně decimuje houba - Václavka. Z hlediska poškození dřevin je nejvážnějším patogenem václavka smrková na kořenech a bázi smrku. Problémem je v oblastech, kde je vysazován smrk na okraji ekologického optima.
SYMPTOMY: vyrůstání kloboukatých plodnic v okolí kořenů v IX.-X., výrony pryskyřice na kůře jehličnanů, přítomnost černých, provazcovitých rhizomorf v půdě kolem kořenových náběhů, pod kůrou narůstá bílé syrrocium, typická je rozšířená báze kmene způsobená dvojnásobným přírůstem na horní straně kořenů, protože uvnitř se vytváří dutina, stromy jsou náchylné na vývraty
HNILOBA: bílá, s černými liniemi, infekce vniká přes kořeny do středního válce, hniloba dosahuje do výšky max. 1,3 m, typické je plamencovité pronikání hniloby, v poslední fázi se dřevo rozpadá, zachovány jsou dřeňové paprsky, které rozrušuje až naposled
VÝZNAM A OCHRANA: vyskytuje se tam, kde jsou dřeviny pěstovány na nevhodných stanovištích, především u smrku, hrozí narušení stability dřevin, prevencí je volba vhodného stanoviště
MOŽNOST ZÁMĚNY: plodnice je možné zaměnit se šupinovkou kostrbatou (Pholiota squarrosa) má výrazné šupiny na klobouku i na třeni a hnědý výtrusný prach, její plodnice jsou tuhé.
Často se to stane, když v blízkosti například zlikvidujete starý strom a pařez zaříznete nad zemí, kde pak tleje!! Pomoc - není žádná, zlikvidovat nemocný porost, což může trvat až 5 let, stále se může objevovat nějaký smrček, který postupně zasychá.
Zkuste urychleně odřezat všechny suché části smrku a spálit je. Jehličnan už na suchých větvích nikdy neobrazí. Pokud má smrk ještě dost síly, některá ze spodních zelených větví se postupně napřímí vzhůru a vytvoří nový kmen. Pokud jsou ty větve již silné, bude nový kmen začínat šikmým zahnutím. Zkuste k likvidaci spor použít nějaký chmeický širokospektrální postřik (nenabízíme/nedodáváme).
Pokud je poškození již velké, a není to žádná vzácná odrůda, ale jen obyčejný smrk ztepilý, tak bychom doporučili ho porazit a vysadit něco nového.
Častým faktorem, který způsobuje sklon i infekci, je nedostatek vody. Stejný podnět způsobuje i výskyt kořenovníka vrstevnatého (Heterobasidion annosum). Charakteristická je červená hniloba, která prostupuje od kořenů celým kmenem až do výšky nasazení koruny. Většinou na tom má podíl nevhodně zvolené stanoviště.
Dalším jevem jsou dřevní houby, které pronikají do kmenů místy mechanického poškození a způsobují méně či více rozsáhlé hniloby. Nalezneme také troudnatce pásovaného, bělochoroše hořkého (Postia stipica), ďubkatce smrkového (Onnia leporina), hlívu dubovou a mnoho dalších. Významné jsou vaskulární mykózy způsobené houbami z rodu Ophiostoma, Ceratocytis a Leptographium.
Z hlediska biologických škůdců se na letorostech, větvích a někdy i na kmenech jehličnanů objevují kolonie šedočerného nebo hnědého hmyzu, jedná se o společenstva mšic (převážně to bývá Cinara spp.). Objevují se na smrcích, borovicích, jalovcích, cypřiších i cypřišovcích. Mšice mají mnohdy velikost 3-6 mm a jsou tedy mnohem větší než běžné mšice na jiných rostlinách. Objeví-li se u smrků jehličí je žlutobílé, strakaté, později hnědne a během konce zimy nebo na jaře opadá, jedná se většinou o zelenou mšici (Elatobium abietinum). Na rozdíl od jiných druhů mšic je aktivní od podzimu do jara a může výrazně škodit, hlavně pokud je zima mírná. U cedrů se objevuje mšice cedrová (Cedrobium lapportei), šedohnědá mšice velká až 2 mm, která tvoří od konce jara do léta husté kolonie na bázi jehlic a ty pak žloutnou a uprostřed léta opadnou. Další z řady mšic je medovnice cypřišová (Cinara cupressivora), která okupuje listy a větve cypřišů, cypřišovců a zeravů. Je aktivní během léta, při silném napadení uprostřed léta usychají, žloutnou nebo hnědnou.
Často se objeví jehličí opředené pavučinkou, uprostřed léta se zbarvuje do žlutohněda a někdy i předčasně opadává. Jedná se o svilušky, nejcitlivější jsou na tyto škůdce smrky, jalovce, cedry, zeravy i cypřišky. Bylo by dobré v průběhu vegetačního období Váš lesní porost podrobit pozorování a pokusit se určit, zda najdete na kmenech i symptomy potvrzující přítomnost biologických škůdců.
Základním předpokladem ochrany dřevin je dodržování biotechnických postupů při výsadbě a údržbě stromů. Jakékoliv poškození kmenů, kořenů nebo jiných částí je často příčinou vytvoření vhodného prostředí pro různé druhy patogenů. Proti napadení chorobami a škůdci je nutné provádět preventivní opatření již v okrasných školkách, neboť kvalitní a zdravý mladý rostlinný materiál je hlavním předpokladem správného a zdravého růstu do budoucna. Následná péče také vyžaduje spoustu zásahů a to jak preventivních, tak těch, které je nutné vykonat po napadení rostliny.
Pokud byste chtěl komplexně řešit ochranu Vašeho lesního porostu doporučili bychom Vám experimentální aplikaci mikrobiálního pomocného rostlinného přípravku ve formě ve vodě rozpustných granulí Rizocore. Tento preparát díky kombinaci houby a bakterie příznivě ovlivňuje růst, kondici a zdravotní stav rostlin. Mykorrhizní houba napomáhá rozvoji kořenů a zajišťuje větší příjem živin z půdy a zároveň aktivně chrání kořenový systém rostliny před patogenními houbami, jako jsou Pytihium, Rhizoctonia, Fusarium, Sclerotinia, Thielaviopsis a Cylindrocladium. Bakterie chrání kořeny a zpřístupňuje živiny, zejména fosfor. Vzhledem k ceně 1900 Kč / 50 g, by to představovalo aplikaci pouze na postižené kusy. Obecně je třeba u jehličnatých stromů zvýšit obsah draslíku a hořčíku v půdě.
