Příspěvky z '2017' 'leden'

Dobrý den, přivítal bych radu, co si počít (pokud možno bez chemie) s puklicemi na citrusech v zimní zahradě. 

Dobrý den,

puklice spolu se štítenkami a červci patří do nadčeledi stejnokřídlého hmyzu – červci (Coccoidae). Puklic existuje mnoho druhů. Samičky puklic mají těla dlouhá až 5 mm. Jsou pokryta pevným vyklenutým a většinou okrouhlým štítkem, který je v dospělosti pevně srostlý s měkkým tělem. Vyskytují se nejvíce na rubech listů. Na pokojových a skleníkových rostlinách škodí například puklice polokulovitá, puklice kaktusová, puklice hnědá, olivová a oranžovníková; na venkovních okrasných i ovocných dřevinách škodí puklice lísková, švestková, puklice březová a na jehličnanech např. puklice smrková. 

Vajíčka kladou samice pod sebe a snůšku do vylíhnutí tedy chrání tvrdý voskový štítek. Dospělé samičky jsou přisedlé, nepohyblivé. Vývojový cyklus na pokojových rostlinách probíhá průběžně celoročně, je závislý zejména na teplotě a trvá 35–45 dnů. Na venkovních dřevinách mají puklice většinou jen jednu generaci v roce. Napadeny mohou být různou intenzitou všechny pěstované rostliny.

Likvidace puklic ve skleníkových kulturách biologickým činitelem (predátorem) je možná dvěma druhy:
Účinným činitelem proti červcům a puklicím je Cryptolaemus montrouzieri (známé slunéčko) ve dvou variantách:  

Cryptobug 

Cryptobug-L

parazitická vosička Anagyrus pseudococci:

Citripar

Likvidace puklic, kvůli jejich způsobu života a voskovému pokryvu těla, je dosti obtížná a zdlouhavá. Vosk je dobře chrání před působením kontaktních přípravků. Poměrně dobře lze přípravky zasáhnout pouze první pohyblivé stadium. Na ostatní stadia a samičky je potřeba aplikovat účinný systémový insekticid (viz dále). Na pokojových rostlinách se mohou současně vyskytovat všechna vývojová stadia škůdce, proto je vhodné použít současně nebo střídavě kontaktní a systémové insekticidy s přidáním vhodného smáčedla, u rostlin s kožovitými listy i vhodného oleje (lze použít libovolný rostlinný olej), a toto ošetření je nutno ještě podle síly napadení po 7–10 dnech 1–3x zopakovat (při pokojové teplotě). V této souvislosti je potřeba upozornit na poněkud nežádoucí vlastnost přípravků na bázi oleje. Rostlina, zejména listy a lodyha zůstanou po aplikaci velmi mastné a odstranění mastnoty je poté prakticky nemožné. Na mastné listy se chytá prach a pokud si někteří pěstitelé zakládají i na vzhledu citrusů, je to trochu problém, nicméně účinnost proti puklicím a červcům je velmi vysoká.

Hned, jak škůdce zjistíte, je třeba viditelné puklice mechanicky odstranit hadříkem namočeným ve vodě s příměsí smáčedla. Lze také použít tampon namočený v lihu. Teprve poté aplikovat postřik. 

Na ochranu proti červcům u citrusů lze použít kontaktní přípravky s účinnou látkou pyrethrinem a řepkového oleje Spruzit 

(viz Spruzit AF 250 ml ). 
Na bázi oleje z asijského stromu Pongamia pinnata je založen přípravek Rock Effect 

(viz Natura Rock Effect 100-ml ). 
Na bázi draselných solí přírodních mastných kyselin jsou to přípravky Neudosan 

(viz Neudosan 250 ml )a Neudosan AF

(viz Neudosan AF 250 ml ). Všechny tyto prostředky je možné používat v ekologickém zemědělství a proto je lze tedy pro Váš účel doporučit.

Dobrý den, již druhým rokem máme škůdce na habru. Listy jsou zkroucené a nerostou. Prosím o radu čím udělat postřik.

Dobrý den,

bez bližší specifikace dalších příznaků, případně popisu zaznamenaného škůdce lze stěží odhadnout příčinu. 

Nicméně z naší zkušenosti víme, že habr může být postižen řadou dřevokazných hub, kdy jsou příznaky i růstového charakteru, zakrslý vzhled a kroucení, nikoliv tedy pouze na listech. Jako prevenci proti vzniku těchto dřevokazných hub jsme schopni Vám dodat tzv. chytrou houbu.

Z kategorie živočišných škůdců bývá obvyklé napadení hálčivcem, případně sviluškou či mšicemi. 

Používání postřiků zejména chemického rázu nedoporučujeme. Spíše Vám doporučujeme a nabízíme řešení v podobě biologické ochrany stromů proti škůdcům (sviluška ovocná a chmelová, hálčivci, vlnovníci, larvy třásněnek aj.). 

Biologický činitel - laboratorně kultivovaný predátor, dravý roztoč čeledi Phytoseiidae: Typhlodromus pyri - kmen Mikulov (dále jen TP) – formulace: hibernované samice v diapauze, zavrtané v plstěných pásech X15. (viz TYPHLODROMUS PYRI )

Pásky se umisťují v období prosinec - únor na keře a stromy a roztoči tam přečkají až do prvních jarních teplot. Teprve tehdy se probouzí a přemisťují se do kůry a úžlabin dřeva, kde se ukrývají a množí se a probíhá úživný žír na přítomných škůdcích. Až po důkladném namnožení (2 – 3 sezóna) se rozšíří po celém stromě či keři s začnou významně paralyzovat škůdce. Během první sezóny je potřeba počítat, že jejich zásah proti škůdcům nebude tak intenzivní a je potřeba doplňkově zasáhnout pomocným postřikem nebo biologickými insekticidy ze seznamu takových, které neohrožují dravého roztoče TP.

V případě požadavku na dodávku dravého roztoče Typhlodromus pyri nás kontaktujte, nyní je nejlepší období pro jeho vysazení. O vhodném počtu a aplikaci Vás budeme rádi informovat po telefonu a můžeme provést objednávku společně po telefonu. Dodání na druhý den po připsání platby.

Dobry den, 
chtela jsem se informovat, zda je mozno zakoupit nejaky prostredek (nejlepe bio) pro boj s hadatky. Predem moc dekuji za odpoved.

Dobrý den,

vzhledem k tomu, že jste blíže nespecifikovala o jaký druh háďátek se Vám jedná, budu se zabývat nejrozšířenějším druhem: Háďátkem zhoubným (Ditylenchus dipsaci) Háďátko Ditylenchus dipsaci může přežívat až po desetiletí ve svém dormantním stadiu. Tehdy spousty háďátek mohou tvořit shluky, podobné vlně nebo chumáčům vlasů a je velmi obtížné je likvidovat. Rutinní používání dezinfekčních prostředků na nástroje a stroje může pomoci omezovat šance šíření škůdce.

Jak háďátko poznat

Háďátka zhoubná jsou téměř mikroskopická – jen něco přes milimetr dlouhá a 0,1 mm široká. Jednotlivě jsou okem viditelná jen proti tmavému pozadí. Pod mikroskopem jsou průhledná a vypadají jako droboučcí úhoři. Háďátka ve stavu dormance mohou být viděna ve shlucích jako lesknoucí se jemná šedobílá „vlna“, rovněž ve šupinách napadených cibulí. Správná identifikace je možná jen pod laboratorním mikroskopem. Nádory na listech narcisů mohou snadno zplstnatět a mohou tak pomoci rozlišit napadení háďátkem zhoubným od jiných škůdců nebo chorob, které způsobují žloutnutí olistění nebo odumření rostlin. 

Symptomy napadení

Nejnápadnějšími symptomy napadení jsou zakrnělý růst, nádory nebo deformace listů a stonků a poškození na bázích stonků a cibulích (nebo hlízách a tělech rostlin) což vede k hnilobě. To, že některé plochy rostlin na poli kvetou pozdě, může být způsobeno zamořením háďátkem zhoubným.

Na spodní straně listů narcisů se mohou před kvetením vyvinout malé bledožluté nádory. Ty se ve vážných případech mohou velmi zvětšit, tkáň ve středu může odumřít a celý list se odbarví. Lesklé porézní plochy v šupinatých listech jsou první známkou napadení v cibuli narcisů. U napadených cibulí se vyvíjejí hnědé vnitřní léze šířící se z krčku dolů. U květních stonků tulipánů se mohou vyvíjet bílé nebo napurpurovělé proužky, které se případně rozdělují. Květu může chybět barva nebo se deformuje. Na listech se mohou ukazovat také proužky nebo jiné léze. Mírná napadení u cibulí tulipánů nemusí určitou dobu vykazovat symptomy po vyzvednutí ze země a skladování. Když se odbarví, na jejich povrchu se objevují měkké plošky. Poškození se šíří od báze.

Biologie škůdce

Háďátko zhoubné Ditylenchus dipsaci napadá narcisy, tulipány a jiné cibulnaté rostliny včetně rodů Galanthus, Crocus, Hyacinthus a Scilla. Tento škůdce je šířen hlavně přemisťováním napadených cibulí. Významnou roli hrají roli napadené fragmenty cibulí a úlomky listů spolu s kontaminovanými stroji. Kontaminace vanoucím větrem se může vyskytnout, když nať je odstraněna před vyzvednutím cibulí ze země a tento škůdce se může šířit také kultivací nebo záplavovou vodou.

Háďátko zhoubné je také schopno přemisťovat se prostřednictvím vlhké půdy více než dva metry za rok. Vstupuje do rostlin prostřednictvím malých poranění nebo přirozených otvorů (stomata, lenticely). Živí se rostlinnými šťávami, které saje po injektování svých trávicích slin do buněk svým bodcem. Poškození tkání a deformace způsobují toxiny ve slinách.

Samičky kladou cca 500 vajíček a vývoj z vajíček do dospělé háďátko trvá v létě nebo za příznivých teplot jen dva až tři týdny. Jak rostlina začne odumírat, háďátko ji opouští a přemisťuje se půdou, aby našlo nového hostitele. Háďátka mohou být dormantní po mnoho let v podmínkách sucha nebo přežívat na alternativních plevelných hostitelích.

Ochrana

Biologická – prostřednictvím zeleného hnojení lze potlačovat aktivní háďátka, jestliže je používáno k čištění půdy před sadbou nebo setím rostlin (hořčice obsahuje přirozené glukosinoláty které, když jsou rozřezány a zapraveny do půdy, tvoří sterilizační látku uvolňovanou některými chemickými fumiganty, aksamitník rozkladitý se používá při pěstování lilií v Nizozemsku (před sázením) a tvrdí se, že má až 95% účinnost proti určitým druhům háďátek, jestliže jeho kořeny, obsahující silný širokospektrální bioxid, jsou jediným zdrojem potravy pro háďátka).     

Ošetření cibulí horkou vodou o 44,5 C po tři hodiny hubí háďátka bez poškození tkání dormantních cibulí, přičemž je nezbytná řádná termostatická kontrola. Přitom jsou hubeni další škůdci - mouchy z čeledi pestřenkovitých (Syrphidae) - cibulovky druhů Merodon equestris, Eumerus strigatus a Eumerus tuberculatus a roztočík Steneotarsus laticeps.

Tulipány se snadno poškodí ošetřením horkou vodou, ale tomuto se lze vyvarovat u některých kultivarů, jestliže plně dormantní cibule jsou předběžně ošetřeny skladováním při 34 C po tři dny a pak máčeny po tři dny v chladné vodě před ošetřením horkou vodou.

Pěstitelé by měli pravidelně čistit a dezinfikovat všechny nástroje, stroje a vybavení. Organické zbytky a půda sníží účinnost dezinfekčních látek. Desinfikované předměty by měly být před použitím dezinfekční látky namočeny do vody, aby dehydratovaná háďátka byla reaktivována.

Čtyřletý rotační sled plodin a účinná kontrola plevelů pomáhá zabraňovat usídlení a šíření háďátek. Půda předtím používaná pro pěstování jahod, cibulí a fazolí může poskytovat útočiště háďátku zhoubnému. Pěstitelé by měli pravidelně prohlížet pěstované plodiny a likvidovat jakékoli objevující se symptomy, spolu se sousedními rostlinami v okruhu jednoho metru. Měli by nakupovat zahradní sadbu nebo maloobchodní materiál od seriózních dodavatelů. Certifikační schéma existuje v současnosti pro narcisy, ale ne pro tulipány. Narcisy a tulipány pro komerční produkci by měly být vybaveny pasy, což vyžaduje aby byly prosté háďátka zhoubného.