Příspěvky z '2017' 'únor'

Dobrý den.
Chci se prosím zeptat. Když dám do sadu teď v únoru dravého roztoče T. pyri, můžu pak na jaře provést postřik proti přezimujícím škůdcům postřikem Natura Rock Effect? Nezabije ho to? Děkuji za odpověď.

Děkuji

Dobrý den.

Natura Rock Effect je pasivní pomocný prostředek na bázi oleje. Nejedná se o insekticid či akaricid, u kterých je potřeba být ostražitý a uvážlivě je volit v případě, že byla souběžně aplikována biologická ochrana. Společná aplikace nevadí, tedy pokud pominete skutečnost, že se rostliny stanou mastné a předávkování může rostlinu „spálit".

Dobrý den, je T. pyri odolný k Floramite 240 SC? Jaké přípravky se hodí k hubení tzv. nepravé svilušky Brevipalpus? Děkuji 

Dobrý den,

i když podle obecných informací výrobce, je tento přípravek údajně bezpečný pro všechny používané druhy užitečného hmyzu a dravých roztočů a vhodný pro použití v programech integrované ochrany rostlin, není však použitelný v režimu ekologického zemědělství. My jeho kombinaci s biologickou ochranou rozhodně nedoporučujeme! Doporučili bychom se orientovat podle přípravků uvedených v našem přehledu toxicity (viz příloha)

Konkrétně dravý roztoč čeledi Phytoseiidae: Typhlodromus pyri - kmen Mikulov (dále jen TP) – formulace: hibernované samice v diapauze, zavrtané v plstěných pásech X15, je sám o sobě odolný vůči spoustě konvenčních postřikových přípravků. Rozhodně bychom doporučili podrobně se seznámit s jednotlivými přípravky uvedenými v našem přehledu, za předpokladu, že je plánováno souběžné využití biologické a chemické ochrany.

Pokud jde o přípravky na paralyzaci členovců z čeledi Tenuipalpidae, do níž patří i Vámi dotazované sviluše, doporučili bychom prostředky z kategorie přírodních přípravků. Tradiční chemii neprodáváme a nedoporučujeme. Obecně účinnými jsou postřikové přípravky na bázi řepkového oleje, draselných solí přírodních mastných kyselin. Nově se ukazují jako velmi účinné výluhy z koření a silic bylin. Zejména skořicový olej.

Pokud jde o biologickou ochranu, do venkovních prostor je to již výše uvedený Typhlodromus pyri. Do skleníkových kultur celoročně vytápěných, případně do skleníku během vegetační sezóny je to dravý roztoč Phytoseiulus persimilis.

Dobrý večer,

dříve jsem nasazoval Typhlodromus pyri každoročně do sbírky orchidejí, protože údajně Phytoseiulus persimilis žere pouze pravé svilušky. Poslední roky jsem to nedělal neboť se škůdci neobjevili. Nyní je tu mám znovu, po postřiku Vertimec (ochr. lhůta pro zeleninu 3 dny) jsem ještě po 3 dnech kytky postříkal Neem olejem, podle výrobce slabě škodlivý pro T. pyri, soudím že pokud je stříkáno po nasazení roztoče a naopak určitou dobu po postřiku by neškodil. Po týdnu jsem nasadil tohoto dravého roztoče. Podle jiného dodavatele vydrží ve skleníku 2-3 měsíce. Podle jednoho odborníka na zimu upadá do spánku kvůli krátkému dni, orchideje přisvětluji a tak nevím, zdali může v teple alespoň částečně přežít. Přípravky draselných solí přírodních mastných kyselin údajně T. pyri zabíjejí. Ještě jednou děkuji za Váš názor a uvítám Vaše vyjádření k výše uvedenému. 

Dobrý večer,
nevím, zda se správně orientuji ve Vašem popise, kdy píšete o druhu Phytoseiulus a kdy o druhu Typhlodromus…  
Nasazení Typhlodromus pyri (dále jen T. pyri) do vnitřní aplikace (jak uvádíte na orchideje) je docela netradiční. Nejsem si jistý zda může tato ochrana efektivně fungovat vzhledem k nutnosti přezimování, neboť v ČR distribuovaní roztoči z čeledi Phytoseiidae mají za sezónu dvě až tři generace a je pravda, že pokud je kolonie vysazena v přírodě, tak na podzim, nástupem kratších dnů, se ukládají k přezimování. V přírodě logicky nástupem zimy klesá výskyt škůdců a proto vyhledávají přezimování.

Pokud píšete, že jste měl vysazený kmen Typhlodromus pyri a orchidejím jste přisvětloval, tak i kdyby to bylo infra žárovkami nepředpokládám, že Vám to v prostoru, kde orchideje máte významně zvýšilo i teplotu okolí. Pokud se jedná o vytápěné prostory (zimní zahrada, či skleník) a teplota je zde okolo 20 °C dalo by se předpokládat, že by zde teoreticky T. pyri. mohl přežít a udržet se. 

Nicméně pokud píšete, že jste nezaznamenal za poslední období přítomnost škůdců, teoreticky mohla přežít poslední generace samiček, která se mohla udržovat na pylu, či myceliu hub apod. V každém případě, pokud jste použil na zjištěné škůdce Vámi uvedený postřik, a byla zde přeživší generace T. pyri., zcela jistě jste ji zdecimoval. 

Nevím přesně co myslíte „Neem olejem“, biologický insekticid NeemAzal T/S je insekticid na bázi indické rostliny Azadirachta indica a používá se s velkou úspěšností proti mšicím. Použití v prvním roce po aplikaci T. pyri se nedoporučuje, neboť snižuje populaci T. pyri. 

Pokud jste měl na mysli Phytoseiulus persimilis, tak jak jistě víte, tento druh nelze aplikovat preventivně a pokud vyhubí všechny škůdce, není schopen přežít a uhyne. Je pravda, že podle národní registrace tohoto bioagens je určen proti sviluškám. Není nám známo, že by se vyhýbal sviluším a podobným příbuzným druhům. Osobní zkušenost s tím nemáme a pokud to někdo ověřoval nemáme ty zprávy.

Potvrzuji, že Neudosan a podobné přípravky na bázi draselných solí, jsou pro T. pyri. vysoce toxické. Moje odpověď čím zasáhnout proti sviluškám byla míněna v obecné rovině. Samozřejmě kombinaci biologické a chemické ochrany je potřeba vždy konzultovat a pečlivě volit.

Dobrý den, máme od Vás aplikované pásky s Typhlodromus pyri, čím můžeme ještě pomoci hruškám proti rzi? Děkuji za odpověď

Dobrý den,

příčiny rzivosti hrušní mohou být fyziologické nebo se může jednat o virózy. Rezavě hnědé skvrnky roztroušené v dužnině mohou být vyvolány růstovými poruchami, extrémními výkyvy počasí, velkými změnami v zásobení vodou, značným poškozením stromu způsobeným sáním mšic nebo podobnými faktory. V důsledku toho odumírají cévní svazky, které později hnědnou a vyvolávají typickou skvrnitost. Podobné příznaky se objevují při napadení viry, kdy dochází k přenosu tzv. rattle-viru háďátky v půdě. Pokud se během skladování výskyt skvrnitosti dužniny zvyšuje, jedná se s největší pravděpodobností o virózu. 

Fyziologicky způsobená rzivost dužniny je velmi často dávána do souvislosti s nedostatkem bóru. U náchylných odrůd pěstovaných na půdách málo zásobených bórem se proto doporučuje hnojení tímto prvkem na list. Bór zlepšuje zásobení vápníkem. Vápník se zabudovává do buněčných stěn a snižuje tím rzivost dužniny. Nedostatečné zásobení bórem tak může poukázat na indukovaný deficit vápníku.